Lovci pokladů(National Tresure)

21. února 2009 v 15:16 | Denča



Lovci pokladů(National Treasure)





Benjamin Franklin Gates (NICOLAS CAGE) obětoval celý život hledání bájného pokladu řádu Templářů, za kterým se bezúspěšně honilo už šest generací jeho předků. Teprve Benovi se však podařilo sérii marných pokusů prolomit a konečně najít nejdůležitější vodítko k jeho nalezení - mapu ukrytou na zadní straně Deklarace nezávislosti. Když se ale o velkém objevu dozví jeho úhlavní nepřítel (SEAN BEAN), je Ben postaven před velké dilema - pokud nezcizí nejcennější americký dokument sám, padne do rukou nebezpečného zločince. Do víru Benova závodu s časem, nebezpečnou konkurencí a vládními agenty je postupně vtažen jeho kamarád a počítačový nadšenec Riley (JUSTIN BARTHA) a okouzlující restaurátorka Národního archivu Abigail Chase (DIANE KRUGER). Společnými silami se musí pokusit zrealizovat jednu z nejnáročnějších loupeží všech dob a rozluštit 2000 let staré tajemství největšího pokladu v dějinách Ameriky.

Tvůrci tajemného a dobrodružného filmu Lovci pokladů se při vymýšlení dějové linie nechali inspirovat opravdovými historickými legendami. "Když natáčíte film o hledání pokladů, měly by být dějové kličky hodně promyšlené a postavené na skutečných základech, což se nám v Lovcích pokladů podařilo," říká producent filmu Jerry Bruckheimer. "Vzali jsme jednoduchou věc, jakou je například jednodolarová bankovka, kterou spousta lidí používá každý den, ale jen velmi zřídka ji dopodrobna zkoumá, a odhalili jsme tajemství, která jsou na ní ukryta. Po shlédnutí tohoto filmu už se nikdy nebudete dívat na jednodolarovku tak jako předtím."
"Přestože je náš příběh fikcí, obsahuje spoustu reálných prvků. Dějové konstrukce vycházejí ze skutečných historických dokumentů a obecně známých věcí," říká režisér Jon Turteltaub.

Původní myšlenka filmu se zrodila v hlavě Orena Aviva, který je prezidentem společnosti Buena Vista Picture Marketing, a jeho tvůrčího kolegy Charlese Segarse. Jejich námět pojednával o muži, který je ve chvíli, kdy se ocitne v nebezpečí Deklarace nezávislosti, nucen tento přísně střežený dokument ukrást. S tímto nástinem dějové linie oslovili režiséra Jona Turteltauba a jeho produkční partnerku Christinu Steinberg, kteří poté najali Jima Koufa, aby k filmu napsal scénář.


O scénáři


Když Kouf dokončil svou pracovní verzi, oslovil Jerry Bruckheimer scénáristickou dvojici Cormaca a Marianne Wibberleyovy, aby příběh obohatili dalšími tajemnými a dobrodružnými prvky. Oba manželé se tedy ponořili do studia faktů a legend o hledání pokladů v Americe, které zůstává dodnes oblíbeným koníčkem milovníků historie i nadšených hledačů bohatství.
"Od chvíle, kdy jsme začali na projektu pracovat, nás Jerry Bruckheimer a Jon Turteltaub pobízeli k tomu, abychom se snažili co nejvíce využívat reálií ze skutečného světa," říká Marianne. "Proto jsme se před začátkem psaní scénáře důkladně pátrali v archívech. První věcí, na níž jsme se zaměřili, byly legendární poklady, kterých je spousta a současní hledači je berou velmi vážně."

Během svého bádání Wibberleyovi narazili i na jeden z nejslavnějších pokladů v dějinách lidstva - legendami opředený poklad Templářů. Templářský řád vznikl v 11. století jako odrůda křižáků a dle různých pověstí se stal jednou z nejmocnějších tajných organizací v historii. Traduje se, že tito rytíři shromáždili patrně největší sbírku pokladů a náboženských artefaktů, jaká kdy existovala. Mezi věci obrovské hodnoty měly patřit artefakty ze všech období od starověkého Egypta až po počátky křesťanství. Tato skupina bojovníků byla údajně tak bohatá, že ji žádali o finanční výpomoc i nejmocnější evropští panovníci.

Ve 14. století se jejich nesmírné bohatství náhle a beze stopy vypařilo. Dodnes není jasné, co se s pokladem Templářů stalo, a jeho tajemství nedává spát spoustě lovců pokladů po celém světě. "Mnoho lidí věří, že poklad skončil někde v Severní Americe," podotýká Cormac. "Je zajímavé, že náležitost k řádu Templářů byla občas zmiňována i v souvislosti s Kryštofem Kolumbem, což by napovídalo, jak se sem poklad mohl dostat."
"Přišlo nám zajímavé, že řád Templářů se později vyvinul ve svobodné zednáře, k nimž patřilo také mnoho z otců amerického národa včetně Benjamina Franklina a George Washingtona," pokračuje Cormac. "Samozřejmě nevíme, zda otcové o pokladu Templářů věděli, ale víme, že se jej v Severní Americe snažila najít spousta výprav, kterých se účastnili i takoví lidé, jako například mladý Franklin Delano Roosevelt... a lidé jej hledají dodnes."
Aby dodali scénáři na věrohodnosti, sešli se scénáristé a Bruckheimer také se skutečnými hledači pokladů, kteří ve snaze přijít na kloub záhadám pravidelně čelí různým nebezpečím, a snažili se lépe pochopit jejich postoje a motivace. Radili se také s uznávanými kryptografy, s jejichž pomocí navrhovali některé hlavolamy, které musí Ben Gates ve filmu rozlousknout. Pro realizaci jedné z nejzásadnějších scén filmu byl klíčový Bruckheimerův nápad navázat spolupráci s experty na kriminální postupy a vymyslet s jejich pomocí realistický plán na ukradení Deklarace nezávislosti. Deklarace, která je vystavena ve washingtonském Národním archivu, je chráněna nejmodernější bezpečnostní technikou. "Oslovili jsme lidi, kteří mají důvěrné informace o komplikovaných loupežích, a zeptali se jich: 'Jak by se dalo dostat do naprosto dokonale zabezpečené budovy, která byla navržena tak, aby přelstila všechny zloděje?' Z jejich nápadů jsme poté vycházeli a vytvořili reálnou a velmi napínavou sekvenci," vysvětluje Bruckheimer.




O obsazení



Celý sled dobrodružných událostí má "na svědomí" lovec pokladů Benjamin Franklin Gates, kterého ztvárnil Nicolas Cage. Právě v okamžiku, kdy zjistí, že je na zadní straně Deklarace nezávislosti ukryta mapa ke kýženému pokladu, se Ben zároveň ocitá na prahu velkého morálního dilematu: může učinit nemyslitelné a ukrást jeden z nejcennějších amerických historických dokumentů, pokud je to jediný způsob, jak jej ochránit před velkým nebezpečím?
"Na Benovi mi přišlo zajímavé, že má k nalezení pokladu hned několik velkých motivací: jeho vášeň pro historii a navracení věcí tam, kam patří; fakt, že poklad má nevyčíslitelnou hodnotu; to, že jej hledal celý svůj život; a také jeho vztah s otcem a snaha navrátit rodině dobré jméno. V průběhu filmu je podroben mnoha zkouškám a musí zjistit, která z těchto věcí je pro něj nejdůležitější a co vlastně opravdu chce," vysvětluje Cage.
K Benu Gatesovi se postupem času přidává dvojice vycházejících hollywoodských hvězd v rolích jediných dvou lidí, kterým může Gates plně důvěřovat - počítačového nadšence Rileyho v podání Justina Barthy a svůdné archivářky Abigail Chase, kterou hraje Diane Kruger. Po Gatesově vpádu do jejich života se ocitají ve víru dobrodružství, jaká si do té doby nedokázali ani představit.



Bartha byl možností spolupracovat s Nicolasem Cagem nadšen. "Riley je odborník na výpočetní techniku a Ben Gates pro změnu na všechno ostatní," vysvětluje herec. "Ben Rileyho vytáhne z jeho počítačové reality a vezme jej na největší dobrodružství jeho života." "Riley se do dobrodružství nevrhá s žádným velkým nadšením," říká Bruckheimer. "Je to člověk, který opravdu patří před obrazovku počítače, a když se ocitne ve skutečném světě, musí zjišťovat, jak všechno funguje. Justin je velmi zábavný člověk a s Nicolasem se na plátně skvěle doplňovali."

Během svého dobrodružství se Ben střetne také s půvabnou archivářkou Abigal Chase, která doufá, že se jí podaří překazit jeho plány na zcizení Deklarace nezávislosti - dokud nezjistí, že pokud se to Benovi nepodaří, může být drahocenný dokument ztracen navždy. V Abigail, která je stejně tvrdá, chytrá a odhodlaná prožít velké dobrodružství, Ben pozná sobě rovného člověka.
Pro roli podobně ostré a statečné ženy potřebovali filmaři výjimečnou herečku. Tu nakonec našli v Diane Kruger, která nedávno ztvárnila krásnou Helenu ve velkofilmu Trója. Stejně jako její filmová postava se i Diane narodila v Německu, avšak Abigail považuje za oddanou patriotku. "Její zaměstnání restaurátorky Listin svobod pro ni není jen obyčejnou prací - považuje to také za velkou zodpovědnost," vysvětluje Kruger. "Miluje svou zemi a Deklaraci nezávislosti opatruje téměř jako své vlastní dítě - nedokáže se vyrovnat s představou, že by jí někdo ublížil."
Pestrou škálu postav doplňují Sean Bean jako zloduch Ian Howe, který je hrozbou pro Deklaraci nezávislosti, Jon Voight jako Gatesův rozčarovaný otec, Christopher Plummer jako praděd, který Gatese inspiroval v jeho hledačské vášni a Harvey Keitel jako agent FBI Sadusky, jenž je Gatesovi neustále v patách.




O natáčení



Většina velkých dobrodružství nás zavádí do exotických krajů a dávných dob, avšak tentokrát se při honbě za jedním z největších pokladů v dějinách podíváme do současné Ameriky. Jerry Bruckheimer a Jon Turteltaub se s filmovým štábem podívali na mnoho míst, která hrají významnou roli v historii Ameriky - včetně Independence Hall v Philadelphii, Lincolnova památníku ve Washingtonu nebo newyorského Trinity Church. Nelehký úkol sjednat pro filmovou produkci možnost natáčení na často nepřístupných místech připadnul vedoucímu výroby Barrymu Waldmanovi. Waldman nejen dojednával podmínky přítomnosti štábu, ale také se snažil zajistit, aby byla historická místa znázorněna náležitým způsobem.

"Každé takové místo ve Washingtonu a Philadelphii má určitou prestiž a lidé si chtěli být jistí, že jej zachytíme autenticky a co možná nejlépe," vysvětluje Waldman. "Hodně úprav ve scénáři jsme museli provést například v souvislosti s natáčením v Kongresové knihovně, protože chtěli, aby mělo publikum možnost vidět filmové postavy při zkoumání něčeho, co tam opravdu je. Proto jsme Bena a Rileyho nechali v této scéně prohlížet plány měst a Národního archivu, které se v knihovně skutečně nacházejí. Také jsme do filmu přidali zmínku o tom, že Kongresová knihovna je největší knihovnou na světě a je v ní uloženo 22 milionů knih, abyste získali lepší představu o tom, jak je úžasně rozsáhlá."

V několika případech, kdy bylo možné na skutečných místech natáčet pouze v omezené míře nebo vůbec, museli filmaři vystavět velké scény ve studiu. "Chtěl jsem natáčet na každém významném místě, kde to bylo jen trochu možné, ale některá z nich zkrátka nemohla pojmout obří hollywoodský štáb," říká Turteltaub. "Nejsme zrovna žádná tintítka - spíše mamuti, a to úplně poslední, co bychom si přáli, bylo jakkoliv ohrozit některé z míst, jejichž výjimečnost jsme se snažili ve filmu vyzdvihnout."

K dotvoření výtvarné stránky filmu najali Bruckheimer s Turteltaubem tým kvalifikovaných umělců a řemeslníků, jehož práci koordinoval hlavní výtvarník Norris Spencer. "Snažili jsme se u těchto měst dosáhnout trochu odlišného vzhledu, proto jsme vzali do týmu britského výtvarníka Norrise Spencera, který se na americkou historii dívá úplně odlišným pohledem," vysvětluje Bruckheimer. "Vnímá ji z vnější perspektivy a do výtvarné stránky tohoto dobrodružství přinesl osobité prvky. Poté se k nám připojil skvělý kameraman Caleb Deschanel a dodal tomu všemu krásu a cit."

Natáčení začalo ve Washingtonu, jehož opojná atmosféra připravila herce a filmový štáb na velký úkol, před kterým stáli. "Je velmi vzrušující začít natáčení na místě, kde se za vámi majestátně tyčí Capitol," podotýká Turteltaub. Přestože se ale filmařům podařilo získat povolení k natáčení v Kongresové knihovně, nebyl to ani zdaleka konec všech komplikací - tentokrát však nebylo možné vznik nepříznivých okolností nijak ovlivnit. Když se blížil den natáčení, Washington a jeho okolí zasáhnul hurikán Isabel a v celém městě se v podstatě zastavil život. "Tato nečekaná komplikace výrazně zkrátila dobu, po kterou jsme mohli následující sobotu v Kongresové knihovně natáčet. Od chvíle, kdy jsme vyložili všechnu natáčecí techniku, nám zbývalo pouze osm hodin do okamžiku, kdy jsme museli začít místo zase vyklízet," vzpomíná Waldman.

Přestože museli zvládnout natáčení svižným tempem, byla pro ně tato příležitost velmi cenná. "Kongresová knihovna je jedním z nejpozoruhodnějších interiérů, jaké jsem kdy viděl," říká Turteltaub. "Bylo úžasné, že jsme dostali možnost uvnitř natáčet."
Kromě Kongresové knihovny a Lincolnova památníku natáčeli také v budově organizace Daughters of the American Revolution z roku 1902, která v úvodu filmu zastoupila Bílý dům v dobách prezidenta Andrewa Jacksona. Zde se začíná příběh Lovců pokladů odvíjet scénou, v níž poslední žijící signatář Deklarace nezávislosti Charles Carroll odhaluje jednomu z předků Bena Gatese důležité vodítko k nalezení pokladu.

Při natáčení této scény potkala filmaře velmi pozoruhodná příhoda - Turteltauba oslovil jeden z přihlížejících mužů a představil se jako Charles Carroll Carter - přímý potomek samotného Charlese Carolla. "Tento okamžik dokázal, že spousta míst a událostí, na které ve filmu odkazujeme, má reálné základy," říká režisér.
Vzhledem k tomu, že štáb nemohl natáčet náročné scény s vloupáním do Národních archivů v jejich skutečných interiérech, musely být tyto klíčové prostory detailně zreplikovány v hollywoodském studiu. "Díky spolupráci lidí z archivu jsme se mohli před začátkem výstavby scény důkladně připravit," říká Spencer. "Byl nám umožněn přístup do klíčových místností, které jsme si mohli přeměřit. Také jsme dostali různé nákresy a počítačové modely plánované rekonstrukce. Takže jsme vzali všechny tyto materiály a vycházeli jsme z nich."
Filmaři pochopitelně z bezpečnostních důvodů nemohli při natáčení pracovat se skutečnou Deklarací nezávislosti, proto spolu s experty vytvořili věrnou repliku, která publiku umožní vidět přes 200 let starý dokument v trochu zachovalejším stavu.
Celý děj filmu se však neodehrává jen na území Spojených států. Když se na plátně poprvé objeví Ben Gates, je na cestě doslova až na konec světa. Pro scény, které Bena zavádějí na arktický ledovec, kde ve ztroskotané lodi Charlotte hledá tajemné vodítko k nalezení vysněného pokladu, postavila produkce opravdovou zmrzlou scénu v prostorách losangeleské společnosti Union Ice Company. "Konstrukci této scény předcházel rozsáhlý průzkum materiálů o lodích z tehdejší doby, z nichž zůstaly mnohé nenávratně viset v zamrzlé pustině Arktidy a Antarktidy," říká Spencer. "Natáčení ve skutečné ledárně nám pomohlo dosáhnout dokonalosti v oblasti efektů, souvisejících s arktickým prostředím. Pro herce i štáb to bylo trýznivé, ale zato vypadali zcela autenticky promrzle. Vzduch byl prosycen párou, stoupající od jejich úst."

Repliku lodi, která byla použita při natáčení exteriérů, filmaři postavili v nádrži Strawberry Reservoir v Utahu, která v minulosti posloužila i při vzniku speciálu televize PBS o slavné ztroskotané lodi Ernesta Shackletona. Výstavba zbytků lodi začala v létě, což bylo tak akorát na to, aby první sněhová bouře zastihla její model v konečném stádiu a pokryla jej vrstvou sněhu. Nakonec byla loď rozmetána při velké explozi, která provází pokus Bena Gatese uniknout prolhanému Ianu Howeovi.





















 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama